Na tomhle videu čtu další ukázku ze své knihy Vítej u nás, Metude! V ukázce se dočkají Rastislavovi poslové slyšení u byzantského císaře Michaila. Historikové vědí o té době leccos, ale ne všechno. Tam, kde nevědí, jsem se pokusil historii doplnit, ale tak, aby se čtenář či posluchač při čtení či poslechu bavil. Takže doplnil a ne módně poopravil....
Na tomto videu Vám přečtu ukázku ze své knihy Vítej u nás, Metude! V ukázce se Soběk s Medvědem, oba z poselstva poslaného do Byzance velkomoravským knížetem Rastislavem, vydají spolu se svým průvodcem Ljuboslavem do konstantinopolského hippodromu na závody čtyřspřeží.
Audioknihy mám rád. V raném dětství byl u nás sobotní večer ve znamení rádia, včetně čtení z knihy na pokračování: Bylo nás pět, Pučálkovic Amina, Bělohřívek. Televizi jsme tehdy neměli.
Poznačte si do kalendáře: 9. listopadu v 16.00 hodin, knihkupectví Barvič a Novotný v Brně na České ulici, Dolníkovo autorské čtení z nové knihy.
Příprava knihy "Vítej u nás, Metude!" pokročila do další fáze. Stránky teď dostávají svou podobu. Mám rád knihu Zrzavý Orm a líbilo se mi v ní, tedy v mém starém, dnes už skoro salátovém vydání, jak kapitoly začínají výraznými iniciálami. Co kdybychom měli pěkné iniciály i v Metodějovi? Grafik použil na první literu extra font a výsledek byl dobrý,...
V chystané knize Vítej u nás, Metude! se glagolici nedalo vyhnout. Nechal jsem tak Soběka, aby o ní diskutoval s Konstantinem. Soběk přitom má jako tolikrát pravdu, ono to celkem jde, když autor už dávno zná výsledek. Proč třeba Konstantin nepoužil řeckou abecedu, jen ji nedoplnil značkami pro slovanská písmena jako Ž, Š, Č? To se to píše, když...
Už jsem měl dost velký kus příští knihy napsaný, když jsem narazil na další problém: vousy. Jestli jste byli na Radhošti, jistě jste si všimli sousoší Cyrila a Metoděje. Oba mají krásný dlouhý plnovous. Vlastně nejen na Radhošti. Patrně díky pravoslavné tradici se oba dva zobrazují s vousy skoro až po pás. Ale skutečně tak vypadali? Na fresce v San...
Že bych se pustil do psaní další knihy? Mám rád knihu Zrzavý Orm. Ani nevím, kolikrát jsem ji četl. Když mě tedy občas začaly svrbět ruce, že bych mohl něco napsat, bylo jasné, že by to mělo být něco podobného. Tedy trochu legrace, ale reálné kulisy a nedotknutelná historická fakta. S těmi se občas nakládá dost svévolně. Dumas prý kritikům...
Už jako dítěti mně vadily některé pohádky. Oni si snad ze mě utahují, čertil jsem se. Copak je možné rozpárat vlkovi břicho, nacpat ho kamením a on si pak klidně odmašíruje ke studni, aby se napil? Ne a ne a ne, tohle na mě nezkoušejte. Tiše jsem trpěl a vydržel celá léta pokorně mlčet. Za bolševika to mlčení ani moc...
Čtu ukázku z pohádky, kde kralevic vymyslel, jak to udělat, aby při hlídání neusnul. Když na to nebude sám, tak to snad půjde.