Před dvěma lety jsem napsal knihu Nevykládej mi pohádky! A teď ji načetl jako audioknihu Igor Bareš. A nutno říct, že ji načetl skvěle. Měl jsem ovšem na začátku drobný problém: Kniha končila pohádkou O zlatém jablíčku a černém plášti, kterou jsem před lety napsal pro divadlo Cylindr. Spíš bych měl říct před dávnými lety, protože jsem ji psal...
Svatý Denis byl první pařížský biskup. Saint Denis je dnes pařížské předměstí a na interneru jsem se dočetl, že se to tady přistěhovalci jen hemží. Možná by bylo lepší sem nejít. Jenže je zde opatství svatého Denise, kde vznikla díky opatovi Sugerovi první gotická stavba a navíc je zde pohřebiště francouzských králů. Tak jsme se sem vydali. Mužů...
Jako městské dítě jsem znal jen pár ptáků, po hlase jsem poznal leda tak kukačku. Později jsem zkoušel štěstí v biologických olympiádách. V šesté a sedmé třídě to byla jen soutěž družstev, kdy jsme byli každý v týmu specialista na něco, já měl v referátu stromy. V osmé třídě už soutěžili i jednotlivci a z jejich výsledků se spočítal výsledek...
Na tomhle videu čtu další ukázku ze své knihy Vítej u nás, Metude! V ukázce se dočkají Rastislavovi poslové slyšení u byzantského císaře Michaila. Historikové vědí o té době leccos, ale ne všechno. Tam, kde nevědí, jsem se pokusil historii doplnit, ale tak, aby se čtenář či posluchač při čtení či poslechu bavil. Takže doplnil a ne módně poopravil....
Na tomto videu Vám přečtu ukázku ze své knihy Vítej u nás, Metude! V ukázce se Soběk s Medvědem, oba z poselstva poslaného do Byzance velkomoravským knížetem Rastislavem, vydají spolu se svým průvodcem Ljuboslavem do konstantinopolského hippodromu na závody čtyřspřeží.
Audioknihy mám rád. V raném dětství byl u nás sobotní večer ve znamení rádia, včetně čtení z knihy na pokračování: Bylo nás pět, Pučálkovic Amina, Bělohřívek. Televizi jsme tehdy neměli.
Poznačte si do kalendáře: 9. listopadu v 16.00 hodin, knihkupectví Barvič a Novotný v Brně na České ulici, Dolníkovo autorské čtení z nové knihy.
Příprava knihy "Vítej u nás, Metude!" pokročila do další fáze. Stránky teď dostávají svou podobu. Mám rád knihu Zrzavý Orm a líbilo se mi v ní, tedy v mém starém, dnes už skoro salátovém vydání, jak kapitoly začínají výraznými iniciálami. Co kdybychom měli pěkné iniciály i v Metodějovi? Grafik použil na první literu extra font a výsledek byl dobrý,...
V chystané knize Vítej u nás, Metude! se glagolici nedalo vyhnout. Nechal jsem tak Soběka, aby o ní diskutoval s Konstantinem. Soběk přitom má jako tolikrát pravdu, ono to celkem jde, když autor už dávno zná výsledek. Proč třeba Konstantin nepoužil řeckou abecedu, jen ji nedoplnil značkami pro slovanská písmena jako Ž, Š, Č? To se to píše, když...
Už jsem měl dost velký kus příští knihy napsaný, když jsem narazil na další problém: vousy. Jestli jste byli na Radhošti, jistě jste si všimli sousoší Cyrila a Metoděje. Oba mají krásný dlouhý plnovous. Vlastně nejen na Radhošti. Patrně díky pravoslavné tradici se oba dva zobrazují s vousy skoro až po pás. Ale skutečně tak vypadali? Na fresce v San...
