Úvoz

Brněnská ulice Úvoz patří neodmyslitelně do naší rodinné mytologie. Bylo mi něco přes dva roky, když mě maminka naložila do kočáru, tak řečeného sporťáku, a vyrazila se mnou na nákupy do "střediska". Středisko bylo tehdy cluster obchodů a provozoven na Gorkého ulici mezi Úvozem a Stojanovou ulicí. Po levé straně mlékárna, lahůdky, masna, zelinářství, samoobsluha, ta ovšem začala samoobsluhovat později. Vpravo hodinář (?), drogerie, čistírna a hospoda Bláhovka. Maminka mě zaparkovala i s kočárem před řeznictvím a šla nakupovat. Byla mi dlouhá chvíle anebo jsem měl hlad? Prostě jsem vylezl z kočáru a dal se po Gorkého přes Úvoz na Čápkovu, kde byla mlékárna. Vešel jsem dovnitř a řekl "Keke". Mlíkařka znala mě i můj slovník a podala mi rohlík. V tom vběhla do krámu moje vyděšená maminka s očima navrch hlavy. Neztratil jsem se, nikdo mě neukradl, nic mě nepřejelo. Všechno tedy dobře dopadlo. To mrně přešlo Úvoz a nic se mu nestalo! Pro úplnost je třeba dodat, že tehdy nebyl v Brně takový provoz, dnes to může trvat dost dlouho, než projedete Úvozem přes křižovatku na Údolní. Jenže tehdy Úvoz končil na Grohově ulici, dál byla už jen Kraví hora a tedy skála. Ta se začala odstřelovat až o dost později.

V té době byl velkou sportovní událostí cyklistický Závod míru. Ten se jezdil mezi Prahou, Varšavou a Berlínem, jejich pořadí se střídalo, a tak i tedy trasa. Když se z Prahy jelo směrem na Varšavu, jelo se přes Brno. Závodníci tedy přijeli do Pisárek, po Hlinkách a Lipové na Žlutý kopec, pak po Tvrdého dolů na Úvoz. Ten ovšem nebyl celý průjezdný, takže odbočka na Gorkého, pak hned na Čápkovu a pak po Kotlářské dolů na fotbalový stadion Zbrojovky, která se tehdy jmenovala Spartak Brno Závody Jana Švermy, se zkratkou ZJŠ. Mezi sakurami, které tehdy byly vysázené pod našimi okny, se natáhly špagátky s červeno-modro-bílými třásněmi. To bylo slávy. V době, kterou já už pamatuji, Veselý myslím, nezávodil. Z nějakého důvodu mi utkvělo v paměti jméno Revay. Vyskočila na mě i jména Hasman a Malten, ta jsou však nejspíš z pozdější doby. Když se Úvoz protáhl až na Konečného náměstí, Závod míru už přes Čápkovu ulici nikdy nejel.

Kdy se začalo jezdit po Úvoze až na Konečného náměstí? To souvisí s otevřením školy na Úvoze. Prvního září 1961 začal nový školní rok a na otevření ZDŠ Úvoz dorazil ministr školství František Kahuda. (Pan ministr se později "proslavil" objevem psychické elementární částice "mention", ale to by bylo na jiné povídání.) Měl jsem zase nové spolužáky, i když někteří staří zůstali s námi. Ti noví se sem vesměs přistěhovali do novostaveb na Úvoze. Byl mezi nimi i třeba Zdeněk Šarapatka, jeho dědeček měl dlouho firmu na ulici Veselé a jméno Šarapatka mě tehdy dost dlouho mátlo. Další byl třeba Radek Řehoř. Mnohem později mi vyprávěl, jak ho zaskočil pan ministr, když se ho žoviálně zeptal, jak se mu líbí nová škola. To slavnostní zahájení naštěstí netrvalo dlouho. Nová silnice Úvoz byla sice nová, ale neprůjezdná, protože byla zahrazena dočasně deskou a značkou Zákaz vjezdu. Kluci z deváté třídy dali k mému velkému údivu tu značku bokem, a tak se začalo jezdit celým Úvozem a jezdí se tak dodnes. (

P. S. Ta fotka je z doby pozdější, asi jde o rok 1966.